Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) má za sebou více než sedmdesátiletou historii, během které zformovala již několik generací vynikajících umělců v oblasti dramatických a hudebních umění. Její činnost (vzdělávací, vědecká, umělecká i výzkumná) je umocňována řadou aktivit přesahující rámec školy i státu.

Janáčkova akademie múzických umění

Opera Krvavá svatba maďarského skladatele Sándora Szokolaye v režii Marka Řiháka přináší přímý pohled do rozbouřené ženské duše. Hlavní hrdinky balancují mezi rolí manželek, matek a dcer, zatímco čelí výzvě vlastní svobodné volby. Vnitřní i mezilidský boj podtrhuje také výtvarné zpracování scény a kostýmů Zory Davidové. Orchestr pod taktovkou Matěje Vody podtrhuje dramatičnost charakteristickými melodiemi s názvuky španělského folkloru.Režisér Marek Řihák o inscenovaném díle řekl: „Celá řada oper má svůj příběh vystavěn na osudu hlavní hrdinky. Opera Krvavá svatba však jde o krok dál. Federico García Lorca buduje svůj příběh na osudech žen napříč generacemi. Střetává se zde svět společenských pravidel s přirozenou živelností. Lidské vášně a chtíče jsou umocňovány rytmy flamenca chytře ukrytého v bohaté kompozici Sándora Szokolaye. Na scéně Komorní opery HF JAMU se tak představí více než 20 účinkujících za doprovodu&nbsp;40členného orchestru.”Během této sezóny se podaří uvést v Divadle na Orlí dva lorkovské tituly v hudebně-dramatické podobě, dokonce oba v režii Marka Řiháka.“Po muzikálovém zpracování Bernardy Alby (prosinec 2024), které koncentruje veškeré své dění na příběh jedné rodiny, se nyní v opeře Krvavá svatba nabízí pohled na celou společnost a principy jejího fungování. Pojítkem obou děl zůstává touha po svobodě, kterou nelze potlačit i za cenu mnohých obětí i ztráty morální integrity. V novém zpracování opery Krvavá svatba je podtržen element lidské bojovnosti. Zatímco na povrchu se odehrává slavnost a lidé jednají podle daných společenských schémat, jakmile dojde k jejich narušení, stává se z oslav lásky boj člověka proti člověku. Přitom k tomuto narušení stačí, aby se žena, po vzoru mužů, nechala řídit vlastní touhou. Dále už je jen na divákovi, aby rozhodl, která cesta je ta správná – splynout se společností a žít podle očekávání druhých, nebo vystoupit z davu a alespoň na chvíli být svobodný.“Lorcovo mistrovské dílo plné symboliky a poetického jazyka v operním zpracování Sándora Szokolaye přináší do Divadla na Orlí společenské operní drama o vášni a snaze osvobodit se od zkostnatělých tradic.Premiéry Komorní opery HF JAMU:15. března a 16.března 2025 v 19 hodin, Divadlo na OrlíReprízy:18., 19., 21., a 22. března 2025 v 19 hodin, Divadlo na Orlí&nbsp;Vstupenky na představení lze koupit v předprodejní síti GoOut, kde je k dispozici také zvýhodněné vstupné pro studenty, seniory a ZTP. Zástupci médií mají možnost rezervace skrze emailovou adresu: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:komorni.opera.hf@jamu.cz">komorni.opera.hf@jamu.cz</a>

Vášeň, láska, krev. Opera Krvavá svatba v Divadle na Orlí

Diváci budou sledovat dějovou linku kolem titulní postavy Orlanda (dvojrole Josef Filip Kostka, Markéta Bohadlová), která prochází staletími od alžbětinské Anglie přes 20. léta 20. století, kdy Woolf román napsala, aby doputovala až do&nbsp;90. let do USA za vlády Billa Clintona. V inscenaci O?lando se knižní předlohy střetávají, světy se prolínají, časoprostory se boří a hranice autorstva rozmazávají. Vzniká svět, ve kterém se u bazénu může setkat anglický šlechtic s partou kovbojů z Divokého západu, aby společně grilovali a diskutovali.Woolf versus Wallace, jiná země, jiná doba, společnost, identita, pohlaví, jazyk, vidění světa, literární kontext, ale možná tak vznikají společné otázky vůči sobě i vůči okolnímu světu.Představení otevře otázku fenoménu nekončící proměny, a to na mnoha úrovních, ať už jde o proměnu lidské identity, společnosti či doby. Nahlédne též na téma ztráty iluzí, k prozření i novému hledání, ke kterému člověka procesy proměny vedou. Hra se současně dotýká i aktuálního tématu pohlaví i rodu, potažmo lidské identity, která dle tvůrců podléhá proměnám a z principu nemůže zůstat stálá či být pevně definovaná právním předpisem.„Stal jsem se ženou – to nelze popřít. Ale ve všech ohledech jsem zůstal přesně takový, jaký jsem byl. Třebaže proměna pohlaví proměnila moji budoucnost, neučinila nic, čím by proměnila mou totožnost. Moje tvář zůstala, jak dokazují podobizny, prakticky tatáž. V budoucnu musíte z důvodů konvence říkat ,,její“ namísto ,,jeho“ a ,,ona“ místo ,,on“. Mnozí lidé, když celou věc zvážili a došli k názoru, že taková proměna je proti přírodě, se velice snažili dokázat zaprvé, že jsem vždycky ženou byl, zadruhé, že jsem dosud zůstala mužem. To, nechť posoudí biologové a psychologové. Mně stačí konstatovat naprostou skutečnost; byla jsem do třiceti let mužem, pak jsem se stal ženou a zůstal jí navždy.“ (Virginie Woolf: Orlando, překlad Kateřina Hilská)Inscenační tým tvořilo téměř 30 lidí (se studenty JAMU se na ní podíleli i někteří studenti napříč dalšími uměleckými školami, např. FAVU VUT), stojících za finálním mnohovrstevnatým materiálem. Návštěvníci se tak mohou těšit na kolektivní dílo, které obsahuje např. též filmové dotáčky, které diváka přenesou do různých dějinných epoch a umožní jim setkávat se s významnými osobnostmi. Čeká na ně tak třeba setkání s Alžbětou I. ve ztvárnění Simony Pekové a dalšími.První reprízy mohou diváci navštívit 3., 4. či 5. března, vždy od 19:00 ve Studiu Marta. Vstupenky jsou k mání na portálu GoOut či prostřednictvím webu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.studiomarta.cz/">https://www.studiomarta.cz/</a>.Pozn.: Inscenace využívá v&nbsp;názvu piktogram kovbojského klobouku (někdy nahrazen znakem otazníku, ad zobrazení), správně čtení tak zní: Ó – klobouček – lando.Inscenační tým:Autorstvo: Virginia Woolf, David Foster WallacePřeklad: Kateřina Hilská, Martin PokornýAutorstvo adaptace: Justina Grecová, Jana Vaverková, Jan Doležel, Samuel ŠpilarRežie a dramaturgie: Justina Grecová, Jana Vaverková, Jan DoleželVýprava: Lucie Herzogová, Jana MlatečkováKostýmní spolupráce: Nina PeschlováMakeUp a Hairstylist: Jan Špilar, Lucie HerzogováAudiovizuální režie: Samuel ŠpilarKamera: Barbora PavlasováStřih: Barbora Pavlasová, Samuel ŠpilarHudba: Matúš KobolkaSvětlo: Monika LapáčkováHlasová spolupráce: Eva SpoustováPohybová spolupráce: Linda Fernandez SaezProdukce: Lucie Blechová, Chantal GálGrafika: Barbora NetopilováPlakát fotografie: Alžběta DrcmánkováFoto: Klára PrchalováHlasová spolupráce: Eva SpoustováPohybová spolupráce: Linda Fernandez SaezHrají:Markéta Bohadlová, Josef Kostka, Kanwar Šulc, Andrea Tesařová, Vojtěch Obdržálek, Terezie Holubová, Kateřina Humhalová, Michal Busta, Anna Červeňová, Martin Leiský, Kateřina Mizeráková, Šimona HorynováOrlandoText: Virgine Woolf, David Foster Wallace, Justina Grecová, Jan Doležal, Jana Vaverková, Samuel ŠpilarRežie a dramaturgie: Justina Grecová, Jan Doležal, Jana Vaverková Premiéra: 28. února 2025První reprízy 3., 4. a 5. března 2025&nbsp;Kontakt&nbsp;&nbsp;Adresa:&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Studio Marta&nbsp;Bayerova 5&nbsp;602 00 Brno&nbsp;Web:&nbsp;&nbsp; <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://www.studiomarta.cz">www.studiomarta.cz</a>&nbsp;Email: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:marta@jamu.cz">marta@jamu.cz</a>&nbsp;

Fenomén nekončící proměny a lidské identity tematizuje nová inscenace ve Studiu Marta

Diváci se mohou těšit na pět individuálních monodramatických obrazů, kde v&nbsp;různých fázích svých antických osudů, leč ve vyfabulovaných situacích, vystoupí ženské antické postavy jako Médeia, Antigona, Eurydika, Andromeda či bohyně Afrodita. Aktérky nebudou setrvávat v&nbsp;dávné minulosti, ale budou konfrontovány s pohledem dnešního světa na situaci, v&nbsp;níž se nacházejí, své vztahy či sebe samotné.„Bylo pro nás důležité ono upozaďování žen v antické mytologii. Ženské postavy často mlčí. Navzdory tomu, že nesou břímě vraždění svých mužů a podobně, se jen velmi zřídka vzepřou a ozvou. Pokud se tak stane, jsou jejich činy i dnes vnímány kontroverzně“, uvádí ke zpracovávané&nbsp;látce Jolana Sedlářová. Divák bude sledovat proměnu generačních nastavení mužsko-ženského světa a propojenost antických žen, nositelek archetypálnosti, s&nbsp;těmi současnými. „Navazujeme kontakt mezi tisíciletími a hledáme jejich společné průniky. Propojujeme staré i nové a jazykem antiky popisujeme náš vlastní svět“, láká návštěvníky Sedlářová.Jednotlivé obrazy bude prostupovat postava Muže, která vytváří protipól ženám a ve které se schází zase některé archetypy mužství. Všichni se společně setkají v&nbsp;posledním, závěrečném obrazu, který bude vznikat kolektivní, řízenou improvizací, při níž dojde ke smazávání antických rolí a vracení se ke dříve nastoleným tématům a konfrontaci vzájemných pohledů a názorů co do genderové role, stereotypy a mužského versus ženského vidění světa.Řada dalších významových vrstev inscenace přibývala v&nbsp;průběhu tvůrčího procesu, kdy je obohacovali nejen herci, ale i ostatní členové inscenačního týmu, včetně výtvarné sekce.„Objevování dávných témat skrze filtr a optiku dneška mne zajímá dlouhodobě. Tento pokus jisté transformace mi dává tvořivě smysl a opodstatnění. Myslím, že třeba antický obraz světa se dá znovuobjevit právě přes možnost časového a interpretačního posunu. Taky nás, společně v tvůrčím týmu, lákala možnost, že by se velké hrdinky a jejich příběhy protnuly, a ptaly by se možná právě na to, jestli označení ´hrdinky´ chtějí dobrovolně nést“, říká ke své motivaci zpracovat toto téma ve spolupráci se studenty režisér inscenace Dodo Gombár.Kostýmy měla na starosti Kateřina Vojáčková, studentka scénografie a v inscenaci budou pracovat s trojrozměrností a významovou mnohovrstevnatostí. Na jedné straně budou ženské postavy uzavřeny v jakési kamenné schránce blížící se zkamenělému šatu karyatid, avšak současně zůstanou živoucími, aktuálními bytostmi.Samotná scéna, jejíž autorkou je taktéž studentka scénografie, Kristina Komárková, bude čistá a statická, nicméně nabídne hercům velkou míru dynamiky pohybu, kterou budou využívat.Za hudební složkou inscenace stojí absolvent Divadelní fakulty JAMU, Martin Modrý a diváci se mohou žánrově těšit na současnou produkci, která bude následovat dnešní trendy.Představení mohou navštívit v&nbsp;reprízách hned 21. 2. nebo 24. 2. vždy od 19:00 v&nbsp;Divadle na Orlí a lístky si opatřit na portálu GoOut nebo na webu&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://divadlonaorli.jamu.cz">divadlonaorli.jamu.cz</a>.Kompletní obsazení a tvůrčí tým naleznete naleznete <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://divadlonaorli.jamu.cz/antigony/">zde</a>.Foto: Michal Kubík&nbsp;Zpracoval – Tiskový mluvčí:&nbsp;Mgr. Radoslav Pospíchal,&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:pospichal@jamu.cz">pospichal@jamu.cz</a>, mob.: 774&nbsp;896&nbsp;292.

Mýtické ženy ožívají v nové autorské inscenaci Divadelní fakulty JAMU a nastavují si vzájemné zrcadlo s těmi dnešními

Chatbot JAMU bude nápomocný studentům, pedagogům i ostatním zaměstnancům školy a je koncipován jako efektivní nástroj umělé inteligence pro podání informací obsažených ve vnitřních předpisech školy. Posloužit může i zájemcům o studium na JAMU a jeho ambicí je zpřístupnit informace rychlým, moderním a ve vysokoškolském prostředí prozatím nepříliš frekventovaným způsobem.Jak funguje a na co umí odpovědět? Tak jako v&nbsp;současných AI chatbot aplikacích tazatel do dialogového okna zadá svůj dotaz a aplikace vzápětí písemně vygeneruje odpovědi na základě dat, které byly do ní byly vloženy.&nbsp;„Jako oblast použití jsme zvolili soubor vnitřních předpisů školy, tzv. List JAMU. Jedná se o směrnice a další vnitřní dokumenty, které obsahují prakticky veškeré důležité informace související s&nbsp;chodem vysoké školy“, uvádí vedoucí oddělení výpočetních a informačních služeb rektorátu JAMU, Ing. Marek Kokeš. „Hlavním motivem byla touha proniknout na neprozkoumané území a nabídnout uživatelům (nejen) na JAMU praktický nástroj, který poskytne specificky zaměřené využití“, dodává.Uživatel může aplikaci pokládat otázky např. o studijním řádu, požadavcích na závěrečné studentské práce, vyplácení stipendií, poplatcích za studium, ubytování na univerzitní koleji, pravidlech využívání knihovny, fungování akademického senátu, dotazy stran etického kodexu a řadu dalších. Součástí odpovědi chatbota je i informace o názvu zdrojového dokumentu včetně čísla stránky, článku a odkaz na zmíněný dokument, který se otevře v&nbsp;novém okně prohlížeče na odpovídající stránce.Je prozatím zřejmé, že přesnost odpovědí chatbota je poplatná stavu aktuálního rozvoje generativní umělé inteligence a ovlivňuje ji i formulace dotazu (tzv. promptu) a vymezený zdroj vstupních dat. Jde tedy o chatbota s&nbsp;generativním chováním při hledání odpovědi se známými klady i neduhy, nicméně realizační tým věří, že se s dalším testováním podaří nástroj zpřesňovat a vylepšovat a v&nbsp;případě pozitivní zpětné vazby bude podobnou funkcionalitu třeba možné rozšířit i do dalších oblastí využitelnosti.JAMU si z&nbsp;řady subjektů vybrala mladý tým nadšených vývojářů z brněnské&nbsp;firmy UTIMA, s.r.o., jejichž nabídka nejlépe odpovídala požadovanému záměru a který byl v&nbsp;průběhu spolupráce též ochotný kreativně hledat nejrůznější způsoby, jak vyhovět zadání.Chatbot JAMU je možné vyzkoušet na webu v&nbsp;sekci úřední desky, LIST JAMU <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.jamu.cz/jamu/uredni-deska/list-jamu/">https://www.jamu.cz/jamu/uredni-deska/list-jamu/</a>. Na kratším odkazu zde: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://jamu.cz/chatbot">https://jamu.cz/chatbot</a>. Zatím jde spíše o veřejnou testovací fázi, než stoprocentně „ostrý provoz“. Tento chatbot je na JAMU prvním pokusem o implementaci AI a vývojáři společně s&nbsp;IT oddělením školy budou nyní rádi za podněty a připomínky uživatelů (můžete posílat na <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:chatbot@jamu.cz">chatbot@jamu.cz</a>).O využití AI se JAMU obecně zajímala i v nedávné minulosti, kdy pro své zaměstnance pořádala semináře o umělé inteligenci, utvořila např. komisi pro využívání AI a učinila celou řadu dalších kroků, aby mohla současný technologický vývoj v&nbsp;budoucnu efektivně využívat třeba i v&nbsp;rámci takového rozvoje služeb pro svoji akademickou obec.Zpracoval – Tiskový mluvčí:&nbsp;Mgr. Radoslav Pospíchal,&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:pospichal@jamu.cz">pospichal@jamu.cz</a>, mob.: 774&nbsp;896&nbsp;292.

JAMU spouští AI chatbota jako pomocníka svým studentům, budoucím studentům i zaměstnancům pro lepší orientaci v provozních záležitostech školy

I takové otázky bude divákům klást tvůrčí tým studentek a studentů absolventského ročníku oboru muzikálového herectví JAMU v&nbsp;jejich nové muzikálové inscenaci s&nbsp;názvem Bernarda Alba. Její premiéra se chystá na 12. 12. v&nbsp;Divadle na Orlí. Jako námět původnímu autorovi muzikálu, Michaelu Johnu LaChiusovi, posloužila předloha tragického dramatu španělského spisovatele Federica Garcíi Lorcy,&nbsp;Dům Bernardy Alby.&nbsp;Děj muzikálu diváky přenese do domu, kde doňa Bernarda Alba po smrti svého manžela přísně hlídá svých pět dospělých dcer a dům téměř neprodyšně uzavře před vnějším světem. Pyšná Bernarda je má v&nbsp;plánu provdat za pouze sebou vybrané, společenským postavením rovnocenné muže. Dcery však přirozeně touží po svobodě, vlastní cestě a lásce. Jak dlouho však může pevná ruka vzdorovat a udržet mladou touhu po životě „pod zámkem“? Z&nbsp;boje o svobodu se má stát boj o život.Návštěvníci se tak mohou těšit nejen na strhující příběh, sondu do lidského nitra, ale i hudbu s&nbsp;autentickými španělskými prvky a slibné výkony devítky talentovaných studentů JAMU, kteří pod režijním vedením Marka Řiháka (spolupráce s&nbsp;Komorní operou JAMU či Ensemble Damian) avizují 100 minut emotivní podívané.„Celý muzikál stojí na velmi silném příběhu. Zároveň je protkán velmi chytře a působivě vystavěnými hudebními čísly, která umocňují jeho hloubku. Díky profesionálním výkonům umělců, živé kapele, Španělskem inspirované scénografii a dynamické choreografii bude mít divák co poslouchat i na co se dívat“, uvádí k pojetí režisér Řihák.Za pozornost stojí i hudební složka muzikálu - hudební jazyk autora hudby, Michaela Johna LaChiusi, totiž přímo vychází z andaluských rytmů a melodií a „přenese vás tak do horka jižanského slunce a zároveň rozbrnká vaše emoce jako struny flamenco kytary“, popisuje Řihák.„Postava Bernardy je fascinující svými kontrasty. Navenek působí tvrdě a nekompromisně, ale uvnitř je plná bolesti a utrpení. Největší výzvou je pro mě vystihnout její přísnou a dominantní povahu, která je úplným protipólem mého vlastního charakteru. Současně je pro mě inspirativní zkoumat různé roviny této postavy a objevovat její skryté vrstvy“, uvádí ke zpracování ústřední role její představitelka, Romana Horáková.Kompletní hudební nastudování s orchestrem měl na starosti student dirigování z Hudební fakulty, Matěj Voda, který jej bude jako dirigent řídit.Režisér si spolupráci s&nbsp;absolventským ročníkem JAMU chválí a poznamenává, že „…i přesto, že Bernarda Alba není jednoduché dílo, nasazení a ctižádost, které do celého projektu studenti přinášejí, jsou dechberoucí. O to těžší tak pro diváky, věřím, bude, s posledními slovy Bernardy nepropadnout upřímným emocím“, uzavírá.Repríza proběhne hned následujícího dne, 13. 12., ve stejném čase, tedy od 19:00 a poté až v&nbsp;lednu příštího roku. Lístky na představení jsou k dostání na stránkách portálu GoOut či na webu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://divadlonaorli.jamu.cz">divadlonaorli.jamu.cz</a>. &nbsp;Zpracoval – Tiskový mluvčí:&nbsp;Mgr. Radoslav Pospíchal,&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:pospichal@jamu.cz">pospichal@jamu.cz</a>, mob.: 774&nbsp;896&nbsp;292.

Dramatický muzikál plný španělské hudby a emocí nabídnou muzikálisté z JAMU

„Inkoust v&nbsp;knihách, kterým byla napsána naše jména, se změnil v&nbsp;černozem.“ - NevěstaFiktivní příběh s&nbsp;nádechem magického realismu se odehrává v&nbsp;podvečer návratu postavy Spisovatele do svého rodného domu, kdesi v&nbsp;obléhaném městě. Divákům umožňuje pozorovat, jak se jednotlivé postavy se složitou situací vyrovnávají v&nbsp;jejich všedním, osobním životě. Zastřešujícím tématem se pak stává potřeba obnovit historickou i emoční paměť, která úporně mizí. Jako důležitý motiv, který postavy pojí k&nbsp;rodišti, minulosti i k&nbsp;sobě navzájem, se v&nbsp;příběhu objevuje rituál.„Je pravda, že tragédie už nikoho nezasáhnou. Proto chci ukázat krásu našeho města. A jeho sílu.“ - SpisovatelAutorem námětu, scénáře i režisérem Atlantis je Max Nowotarski, student absolventského ročníku Ateliéru režie a dramaturgie pod vedením Doda Gombára, Marka Horoščáka a Břetislava Rychlíka. Režijní pojetí je založené na organickém propojení jednotlivých výrazových prostředků, vytvářejících specifický svět, v&nbsp;němž se zvuk a ticho, blízkost a vzdálenost, přítomnost a vzpomínka, snad i divadlo a realita mohou zdát totožné.Za hudební složkou inscenace stojí Yasia Sajenko, skladatelka a interpretka folklorních písní, které pod jejím vedením herci nastudovali. Choreografie vznikala ve spolupráci s&nbsp;Pierrem Nadaud, pedagogem Ateliéru fyzického divadla. Na podobě vizuálního stylu se podíleli Helena Ticháčková (scénografie) a David Hloušek (projekce, grafika), oba studenti FaVU VUT, spolu s&nbsp;kostýmními návrhářkami Annou Tichou a Yerkezhan Bolat.Na inscenaci se podílí herecký ročník pod vedením Igora Dostálka a Andreji Buršové. Hlavní role ztvární Martin Leiský, Markéta Bohadlová, Anna Červeňová, Josef Kostka a Kateřina Mizeráková.Inscenační týmText, režie: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Max Nowotarski&nbsp;Dramaturgie: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Ludmila RousováScéna:&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Helena Ticháčková&nbsp;Kostýmy:&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Yerkezhan Bolat, Anna TicháHudba: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Yasia SaienkoProjekce, grafika:&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; David HloušekPohybová spolupráce:&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Pierre Nadaud&nbsp;Světlo: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Jakub OpluštilProdukce: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Emma Kočířová, Lucie Závadová&nbsp;Fotografie inscenace: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Michal Kubík&nbsp;&nbsp;ObsazeníMartin Leiský&nbsp;Markéta BohadlováAnna ČerveňováJosef Filip KostkaKateřina MizerákováAndrea TesařováKateřina HumhalováVojtěch ObdržálekŠimona HorynováTerezie HolubováKanwar ŠulcMichal Busta&nbsp;AtlantisText, režie: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Max NowotarskiPremiéra: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; 10. 12. 2024První reprízy: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; 11. 12. 2024, 6. 1., 7. 1., 23. 1., 24. 1., 27. 1. 2025&nbsp;Kontakt Adresa:&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Studio MartaBayerova 5602 00 Brno

ATLANTIS: STUDIO MARTA UVEDE AUTORSKOU INSCENACI O NÁVRATU DOMŮ

Do soutěže se přihlásilo 46 skladatelů z celého světa, jejichž originální hudební příspěvky přinesly porotě skutečně náročný úkol. Výběr těch nejlepších skladeb byl složitý, protože celková úroveň soutěžních děl byla mimořádně vysoká.&nbsp;Porota složená ze šesti renomovaných hudebních osobností – Trevor Wishart (Velká Británie), Dan Dlouhý (ČR), Michal Indrák (ČR), Jan Kavan (ČR), Edgar Mojdl a předseda poroty Otto Wanke (ČR) – nakonec vybrala vítězné skladby, které zazní na slavnostním finále.Závěrečný koncert proběhne 24. listopadu 2024 v&nbsp;Brně od 19.00 hod. v&nbsp;Divadle na Orlí, kde publikum uslyší díla oceněná v následujících kategoriích:&nbsp;<ul><li>První cena:&nbsp;Changes&nbsp;– Marek Krajňák (Slovensko)</li><li>Druhá cena:&nbsp;Brompton &amp; Braeswood&nbsp;– Timothy Roy (USA)</li><li>Zvláštní cena:&nbsp;hum, haw&nbsp;– Youngjae Cho (Jižní Korea)</li><li>Čestné uznání:&nbsp;A Midspring Night's Dream in the Garden&nbsp;– Huixin Xue (Čína)</li><li>Čestné uznání:&nbsp;Dyptich&nbsp;– Stefano De Stefano (Itálie)</li><li>Čestné uznání:&nbsp;Morphaime&nbsp;– Valentin Sismann (Francie)</li></ul>&nbsp;Soutěž SoundChain, jejímž cílem je podpořit a zviditelnit talentované skladatele elektroakustické hudby, se již prvním ročníkem zapsala jako výjimečná platforma pro začínající i etablované tvůrce. Organizátoři i porotci věří, že soutěž přinese inspiraci a podnítí rozvoj hudebního umění na mezinárodní úrovni.Soutěž se koná za finanční podpory Statutárního města Brna, Nadace Český hudební fond a OSA - ochranný svaz autorský.&nbsp;