Divadlo na Orlí

Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) má za sebou více než sedmdesátiletou historii, během které zformovala již několik generací vynikajících umělců v oblasti dramatických a hudebních umění. Její činnost (vzdělávací, vědecká, umělecká i výzkumná) je umocňována řadou aktivit přesahující rámec školy i státu.

Janáčkova akademie múzických umění

Diváci se mohou těšit na pět individuálních monodramatických obrazů, kde v&nbsp;různých fázích svých antických osudů, leč ve vyfabulovaných situacích, vystoupí ženské antické postavy jako Médeia, Antigona, Eurydika, Andromeda či bohyně Afrodita. Aktérky nebudou setrvávat v&nbsp;dávné minulosti, ale budou konfrontovány s pohledem dnešního světa na situaci, v&nbsp;níž se nacházejí, své vztahy či sebe samotné.„Bylo pro nás důležité ono upozaďování žen v antické mytologii. Ženské postavy často mlčí. Navzdory tomu, že nesou břímě vraždění svých mužů a podobně, se jen velmi zřídka vzepřou a ozvou. Pokud se tak stane, jsou jejich činy i dnes vnímány kontroverzně“, uvádí ke zpracovávané&nbsp;látce Jolana Sedlářová. Divák bude sledovat proměnu generačních nastavení mužsko-ženského světa a propojenost antických žen, nositelek archetypálnosti, s&nbsp;těmi současnými. „Navazujeme kontakt mezi tisíciletími a hledáme jejich společné průniky. Propojujeme staré i nové a jazykem antiky popisujeme náš vlastní svět“, láká návštěvníky Sedlářová.Jednotlivé obrazy bude prostupovat postava Muže, která vytváří protipól ženám a ve které se schází zase některé archetypy mužství. Všichni se společně setkají v&nbsp;posledním, závěrečném obrazu, který bude vznikat kolektivní, řízenou improvizací, při níž dojde ke smazávání antických rolí a vracení se ke dříve nastoleným tématům a konfrontaci vzájemných pohledů a názorů co do genderové role, stereotypy a mužského versus ženského vidění světa.Řada dalších významových vrstev inscenace přibývala v&nbsp;průběhu tvůrčího procesu, kdy je obohacovali nejen herci, ale i ostatní členové inscenačního týmu, včetně výtvarné sekce.„Objevování dávných témat skrze filtr a optiku dneška mne zajímá dlouhodobě. Tento pokus jisté transformace mi dává tvořivě smysl a opodstatnění. Myslím, že třeba antický obraz světa se dá znovuobjevit právě přes možnost časového a interpretačního posunu. Taky nás, společně v tvůrčím týmu, lákala možnost, že by se velké hrdinky a jejich příběhy protnuly, a ptaly by se možná právě na to, jestli označení ´hrdinky´ chtějí dobrovolně nést“, říká ke své motivaci zpracovat toto téma ve spolupráci se studenty režisér inscenace Dodo Gombár.Kostýmy měla na starosti Kateřina Vojáčková, studentka scénografie a v inscenaci budou pracovat s trojrozměrností a významovou mnohovrstevnatostí. Na jedné straně budou ženské postavy uzavřeny v jakési kamenné schránce blížící se zkamenělému šatu karyatid, avšak současně zůstanou živoucími, aktuálními bytostmi.Samotná scéna, jejíž autorkou je taktéž studentka scénografie, Kristina Komárková, bude čistá a statická, nicméně nabídne hercům velkou míru dynamiky pohybu, kterou budou využívat.Za hudební složkou inscenace stojí absolvent Divadelní fakulty JAMU, Martin Modrý a diváci se mohou žánrově těšit na současnou produkci, která bude následovat dnešní trendy.Představení mohou navštívit v&nbsp;reprízách hned 21. 2. nebo 24. 2. vždy od 19:00 v&nbsp;Divadle na Orlí a lístky si opatřit na portálu GoOut nebo na webu&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://divadlonaorli.jamu.cz">divadlonaorli.jamu.cz</a>.Kompletní obsazení a tvůrčí tým naleznete naleznete <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://divadlonaorli.jamu.cz/antigony/">zde</a>.Foto: Michal Kubík&nbsp;Zpracoval – Tiskový mluvčí:&nbsp;Mgr. Radoslav Pospíchal,&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:pospichal@jamu.cz">pospichal@jamu.cz</a>, mob.: 774&nbsp;896&nbsp;292.

Mýtické ženy ožívají v nové autorské inscenaci Divadelní fakulty JAMU a nastavují si vzájemné zrcadlo s těmi dnešními

I takové otázky bude divákům klást tvůrčí tým studentek a studentů absolventského ročníku oboru muzikálového herectví JAMU v&nbsp;jejich nové muzikálové inscenaci s&nbsp;názvem Bernarda Alba. Její premiéra se chystá na 12. 12. v&nbsp;Divadle na Orlí. Jako námět původnímu autorovi muzikálu, Michaelu Johnu LaChiusovi, posloužila předloha tragického dramatu španělského spisovatele Federica Garcíi Lorcy,&nbsp;Dům Bernardy Alby.&nbsp;Děj muzikálu diváky přenese do domu, kde doňa Bernarda Alba po smrti svého manžela přísně hlídá svých pět dospělých dcer a dům téměř neprodyšně uzavře před vnějším světem. Pyšná Bernarda je má v&nbsp;plánu provdat za pouze sebou vybrané, společenským postavením rovnocenné muže. Dcery však přirozeně touží po svobodě, vlastní cestě a lásce. Jak dlouho však může pevná ruka vzdorovat a udržet mladou touhu po životě „pod zámkem“? Z&nbsp;boje o svobodu se má stát boj o život.Návštěvníci se tak mohou těšit nejen na strhující příběh, sondu do lidského nitra, ale i hudbu s&nbsp;autentickými španělskými prvky a slibné výkony devítky talentovaných studentů JAMU, kteří pod režijním vedením Marka Řiháka (spolupráce s&nbsp;Komorní operou JAMU či Ensemble Damian) avizují 100 minut emotivní podívané.„Celý muzikál stojí na velmi silném příběhu. Zároveň je protkán velmi chytře a působivě vystavěnými hudebními čísly, která umocňují jeho hloubku. Díky profesionálním výkonům umělců, živé kapele, Španělskem inspirované scénografii a dynamické choreografii bude mít divák co poslouchat i na co se dívat“, uvádí k pojetí režisér Řihák.Za pozornost stojí i hudební složka muzikálu - hudební jazyk autora hudby, Michaela Johna LaChiusi, totiž přímo vychází z andaluských rytmů a melodií a „přenese vás tak do horka jižanského slunce a zároveň rozbrnká vaše emoce jako struny flamenco kytary“, popisuje Řihák.„Postava Bernardy je fascinující svými kontrasty. Navenek působí tvrdě a nekompromisně, ale uvnitř je plná bolesti a utrpení. Největší výzvou je pro mě vystihnout její přísnou a dominantní povahu, která je úplným protipólem mého vlastního charakteru. Současně je pro mě inspirativní zkoumat různé roviny této postavy a objevovat její skryté vrstvy“, uvádí ke zpracování ústřední role její představitelka, Romana Horáková.Kompletní hudební nastudování s orchestrem měl na starosti student dirigování z Hudební fakulty, Matěj Voda, který jej bude jako dirigent řídit.Režisér si spolupráci s&nbsp;absolventským ročníkem JAMU chválí a poznamenává, že „…i přesto, že Bernarda Alba není jednoduché dílo, nasazení a ctižádost, které do celého projektu studenti přinášejí, jsou dechberoucí. O to těžší tak pro diváky, věřím, bude, s posledními slovy Bernardy nepropadnout upřímným emocím“, uzavírá.Repríza proběhne hned následujícího dne, 13. 12., ve stejném čase, tedy od 19:00 a poté až v&nbsp;lednu příštího roku. Lístky na představení jsou k dostání na stránkách portálu GoOut či na webu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://divadlonaorli.jamu.cz">divadlonaorli.jamu.cz</a>. &nbsp;Zpracoval – Tiskový mluvčí:&nbsp;Mgr. Radoslav Pospíchal,&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:pospichal@jamu.cz">pospichal@jamu.cz</a>, mob.: 774&nbsp;896&nbsp;292.

Dramatický muzikál plný španělské hudby a emocí nabídnou muzikálisté z JAMU

Příběh muzikálu diváka zavede do období dospívání ústřední postavy, mladé Alison, v&nbsp;malém Pensylvánském městě, kde vyrůstala se svojí rodinou. Dějová linie se točí především kolem jejího vztahu s otcem Brucem, povoláním učitelem, který zde současně provozoval rodinný pohřební ústav. Příběh nezkoumá pouze vztah dcery s&nbsp;tatínkem, ale i celkovou rodinnou dynamiku, která je ovlivněna zatajováním a přetvářkou.Muzikál, stejně jako jeho komiksová předloha, tematizuje sexuální orientaci, genderovou identitu a postavení žen v&nbsp;heteronormativních rodinách. Stranou by neměl stát ani fakt, že v&nbsp;kontextu mainstreamové světové muzikálové tvorby se lesbická hrdinka, jakožto ústřední postava, objevuje poprvé až právě v&nbsp;tomto původním americkém muzikálu z&nbsp;roku 2013 (off-broadwayová premiéra).„Stačí se podívat na současné Slovensko, jakožto na krajinu blízkou našim srdcím, a člověku musí být jasné, jak důležité je hovořit o těchto věcech. Pak je tu ještě otázka genderu - trvalo skutečně mnoho let, než lesby získaly ‚svůj‘ muzikál. Pro mě osobně je inscenace o křehkosti vztahu mezi otcem a dcerou, který si člověk dopředu zkrátka nenarýsuje. Nese silné poselství o jinakosti, přijetí a bezpečném sebeurčení, nadto nabízí krásné herecké a pěvecké party; snad pro tyto přednosti si jej vybrali i ročníkoví pedagogové a mě oslovili, zda bych se této příležitosti nezhostil, za což jsem jim vděčen“, uvádí k&nbsp;tématu a poselství inscenace režisér Lukáš Kopecký.Kopecký je absolventem Divadelní fakulty JAMU a v&nbsp;Divadle na Orlí jde o jeho již třetí muzikálovou režii (PA – PAPAPA – PA – PA z roku 2015 a Offline v roce 2019). &nbsp;V minulosti režijně spolupracoval např. se Slováckým divadlem či Městským divadlem v&nbsp;Mostě.„Každá ze zmíněných spoluprací se studenty byla inspirativní a radostná. Tentokrát ji charakterizovala ještě větší otevřenost (vzhledem k tématu) a osobní angažovanost (hodně jsme diskutovali). Velice mě těší, že studenti nejsou lhostejní a do občanského a profesního života vstupují s potřebou o věcech přinejmenším diskutovat. Jsou velice vyzrálí a byli mi skutečnými partnery v tvůrčím dialogu“,&nbsp;rozvádí spolupráci s&nbsp;nynějšími studenty Kopecký.Návštěvníci se rozhodně mohou těšit na hudební zpracování, které má na svědomí Jeanine Tesori, jenž pracovala i na muzikálech Shrek The Musical, Violet, či hudbě k filmu Shrek Třetí. Scénář a texty písní napsala Lisa Kron. V&nbsp;roce 2015 bylo muzikálové zpracování přesunuto na Broadway a 5x oceněno prestižní cenou Tony.Předlohu - autobiografickou grafickou novelu Fun Home: A Family Tragicomic (2006) Bechdel stavěla na svých deníkových vzpomínkách a doprovázely ji např. i její tehdejší dětské obrázky. Přes svůj úspěch u literární kritiky (zařazena mezi 10 nejlepšími knihami roku dle Time) však komiks provázely i mnohé zákazy a kontroverze. Naposled se o knihu vedly spory na střední škole ve Winsconsinu v&nbsp;roce 2023, kde měla být vyřazena ze školní knihovny. Bechdel stojí mimo jiné i za populárními komiksovými stripy Dykes to Watch Out For/Lesby, na které si dát pozor.Premiéra inscenace proběhne 16. října v&nbsp;19:00, repríza 17. října a poté 25. a 26. listopadu vždy ve stejný čas v&nbsp;Divadle na Orlí. Bližší informace s&nbsp;možností zakoupení vstupenek naleznete na webu&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://goout.net/cs/rodinny-ustav-fun-home/">GoOut Brno</a>.&nbsp;Kompletní tvůrčí tým a herecké obsazení&nbsp;najdete&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://divadlonaorli.jamu.cz/fun-home/">ZDE</a>.&nbsp;Fotografie: Daniel Kuchař, JAMU.Zpracoval – Tiskový mluvčí: Mgr. Radoslav Pospíchal,&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:pospichal@jamu.cz">pospichal@jamu.cz</a>, mob.: 774&nbsp;896&nbsp;292.

Studentky a studenti JAMU otevírají téma hledání sexuální identity v inscenaci úspěšného broadwayského muzikálu

Komediálně laděná inscenace v&nbsp;neotřelém obsazení pěti hereček a jednoho herce, velmi zhuštěně řečeno, tematizuje palčivé ženské problémy, které může ostatně dobře znát i mužská část diváckého spektra. Všichni přeci dobře víme, jaké to je, když nám začnou povinnosti, vztahy, osobní cíle, zkrátka život kolabovat, přerůstat přes hlavu a něco v&nbsp;nás začne křičet „pomoc!“.Se svými problémy přichází na sezení k&nbsp;life coachi pětice typově rozličných žen (ustaraná matka „na plný úvazek“, asertivní bulvární novinářka, agilní sportovkyně, muzikálová zpěvačka a neprůbojná recepční), které chtějí znovu najít odvahu, psychickou rovnováhu a cestu z&nbsp;problémů, které jim přináší svět, ve kterém žijí.Divák bude moci v&nbsp;doprovodu písní sledovat jejich výpovědi a snažení pod dohledem životního kouče Ládi, který je přece „ten, co ví a co ti rozumí“. Ovšem i ten vzápětí pozná, že výzva, před kterou zpočátku sebevědomě stojí, pro něj nebude vůbec snadná.Návštěvníci se mohou těšit na písně jazzmana Tonyho Marka (hudební spolupráce např. s&nbsp;Městským divadlem Brno), který speciálně pro toto představení vytvořil muziku na originální texty režiséra inscenace a pedagoga JAMU v&nbsp;jedné osobě, Petra Štěpána.„Hledali jsme text, který by byl vhodný k seznámení se s jevištěm, jinak řečeno, žádný velkomuzikál s mnohačetnou company. S šesti studenty je výběr poněkud omezený. Vzpomněli jsme si na hru Cry Baby Cry, která se ještě nedávno uváděla ve Švandově divadle a která, po drobných úpravách, dopsání písňových textů a hudby splňovala naše představy. Totiž, že každý z herců má svůj prostor, příležitost vytvořit charakter postavy, a zároveň vnímat ostatní, vyhovět si. A to se, myslím, studentům, i přes mladý věk, daří na výbornou. Představení neodpovídá na zásadní otázky všehomíra, není didaktické, ale myslím, že je dobrým podnětem k&nbsp;zamyšlení a snad bude i sranda“, uvádí ke spolupráci se studenty a tvůrčímu procesu Petr Štěpán, vedoucí absolvujícího ročníku ateliéru muzikálového herectví.Populární autorská hra, jenž se reprízovala více než 10 let, vznikla původně ve smíchovském divadle v&nbsp;roce 2013 a to skutečně ryzím způsobem „zespoda“, kdy osazenstvo dámské herecké šatny přišlo se svými&nbsp;postavami, kterým počaly psát monology, jež se postupně pod režijním a dramaturgickým dohledem rozvíjely v&nbsp;dialogy a celé obrazy.&nbsp;„Inscenace si zaprvé trochu utahuje z&nbsp;dnešního trendu, že na všechny oblasti&nbsp;lidského života existuje nějaký coaching – i na život sám. Ale především ukazuje, že každý člověk, každá osobnost může mít své problémy, které se zdají ostatním malicherné, ale pro konkrétního jedince to může přinášet zásadní životní komplikace. Diváci se mohou těšit na nádherné písničky Tonyho Marka a Petra Štěpána, ale také třeba na to, do které z&nbsp;postav se nejvíce vžijí, kterou postavu politují a koho budou třeba nenávidět“, láká na představení jeho dramaturg a pedagog JAMU, Miroslav Ondra.Vychutnat si toto představení plné písní, jemného i trefného humoru můžete nejdříve v&nbsp;brněnském Divadle na Orlí 11. září v&nbsp;19:00, reprízy následují vzápětí, tedy 12. a 13. září vždy ve stejný čas. Veškeré další termíny a&nbsp;vstupenky k&nbsp;zakoupení naleznete na webu&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://goout.net/cs/cry-baby-cry/sznphhx/">GoOut Brno</a>.Celý tvůrčí tým s&nbsp;jeho kompletním obsazením&nbsp;najdete&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://divadlonaorli.jamu.cz/cry-baby-cry/">ZDE</a>.&nbsp;Zpracoval – Tiskový mluvčí: Mgr. Radoslav Pospíchal,&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:pospichal@jamu.cz">pospichal@jamu.cz</a>, mob.: 774&nbsp;896&nbsp;292.

Lze koučovat život? Dovíte se na premiéře muzikálu JAMU s původními texty i muzikou

Absolventský ročník studentů Ateliéru fyzického divadla (AFD) JAMU má před sebou aktuálně premiéru inscenace s&nbsp;názvem Sbor, kterou brněnskému publiku představí v&nbsp;Divadle na Orlí již v&nbsp;úterý 5. září.Inscenace vnikla pod taktovkou slovenské autorské dvojice s&nbsp;názvem Med a Prach, kterou tvoří Andrej Kalinka (libreto, režie, autor hudby) a Milan Kozánek (asistent režie, dramaturgie, choreografie). Duo, které se mnohdy pohybuje na hranici uměleckých žánrů a slibuje důraz na symbiózu vyjadřovacích prostředků.Autoři připravili scénickou kompozici inspirovanou antickým chórem. Z&nbsp;historie divadla víme, že se z&nbsp;chóru (sboru) herci postupně vyčleňovali, jeho úloha se napříč časem postupně umenšovala, aby po 2&nbsp;500 letech přestal existovat úplně. A&nbsp;to nejen ve své&nbsp;divadelní formě, ale též ve smyslu struktury společnosti.Inscenace zkoumá&nbsp;vztah mezi kolektivem a jednotlivcem – zásadní téma současného světa. Sleduje znovuutváření sboru a&nbsp;začlenění jedince nazpět do jeho řad. „Všichni se vyčlenili. Sbor přestal existovat. Každý má jiný zájem, cíl, pohled na svět. Zůstala jen masa. A později, po opravdu dlouhé době, se sbor znovu formuje. Jednotlivec v něm opět hledá své místo a spolu s&nbsp;ostatními jedinci se opět může ptát (slovem, rytmem, pohybem, objektem), kým je a jaké místo ve sboru má" uvažuje nad tematickým těžištěm inscenace režisér Andrej Kalinka.Kalinka s&nbsp;Kozánkem měli možnost zrealizovat svoji tvůrčí vizi ve spolupráci s&nbsp;odlišně zaměřenými studenty ateliéru, kteří mají rozličné zájmy, cíle, specializace a danosti. Najdou se mezi nimi začínající autoři, režiséři, herci, tanečníci nebo terapeuti. Jde-li o&nbsp;složení účinkujících, „není to homogenní skupina herců nebo hudebníků. A právě to z nich dělá ideální sbor, malý vzorek společnosti“ potvrzuje Kalinka.„Samotná práca so študentami bola pre mňa naplňujúca, pretože počas celého tvorivého procesu k práci pristupovali veľmi zodpovedne a profesionálne. Boli otvorený hľadať a objavovať nove možnosti s ktorými napríklad nemali ešte žiadnu fyzickú, praktickú skúsenosť. Niekedy to bolo až neočakávane prekvapujúce ako sa posúvali v ich umeleckom vývoji, komentuje proces společné tvorby choreograf a dramaturg Kozánek.Z&nbsp;hlediska rozvoje svých individuálních tvůrčích schopností si zkušenost pochvalují i&nbsp;účinkující studenti. „Díky práci s&nbsp;Med a Prach posouvám své hranice nejen co se týče učení se nových atributů (hra s&nbsp;paličkami a různé druhy rytmů, polyfonní zpěv, rychlomluva, vědomé i nevědomé provádění několika fyzických úkonů zároveň atd.), ale též ve vnímání divadla a jeho hranic, které jsou trochu jako apeiron, nekonečné.&nbsp;Co si však též odnáším, je zkušenost, která se se mnou ponese nejspíše ještě velmi dlouho a už teď mě nutí dělat divadlo jinak, než jak jsem ho dělal doteď, přibližuje student AFD, Matěj Pour.&nbsp;Co tedy očekávat od tvůrčího přístupu a poetiky dvojice Med a Prach? Ta vychází „z pravidel harmonie a hudební kompozice, která se vyvíjela a pěstovala od starověku, a z rytmické struktury lidského těla odpozorované a ověřené asijskými lékařskými postupy. V představení Sbor Kalinka a Kozánek kultivují a zkoumají tato pravidla a skutečnosti společně se studenty: představení je postaveno na rytmických, harmonických a organických strukturách, které strukturují životy jednotlivců a lidských společenství. Jde o trpělivě skládané dílo, které utváří vztah mezi přírodou, světem a člověkem“, přibližuje Pierre Nadaud, vedoucí Ateliéru fyzického divadla.Na výsledný divadelní tvar se můžete přijít podívat premiérově do Divadla na Orlí již 5. září a následně 6. září od 19:00. Vstupenky na představení můžete online zakoupit tradičně na portálu GoOut <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://goout.net/cs/sbor/szglwdw/">ZDE</a>.Tvůrčí tým i s kompletním obsazením&nbsp;naleznete&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://divadlonaorli.jamu.cz/sbor/">TADY</a>.&nbsp;Foto ze zkoušek: Adéla Šperková

Vztah a napětí mezi jednotlivcem a kolektivem zkoumá nová inscenace Sbor v podání studentů Ateliéru fyzického divadla JAMU

Inscenační tým v čele s režisérem Jiřím Seydlerem se ujal klasické artušovské látky, kterou ve své režijní vizi a v novém hávu připravil pro diváky v brněnském Divadle na Orlí. Jak napovídá název samotný, návštěvníci se mohou těšit na příběh lásky a věrnosti, ale i zrady a bolesti. Rytířské souboje doprovodí střet černé a bílé magie, které spolu svedou boj na půdorysu legendy o bájném meči Excaliburu a králi Artušovi. Postavu osudem zkoušeného krále vnímá jeho představitel, Samuel Gonda, jako „člověka, který hledá smysl života a bojuje za ideály, jež se mu drobí pod rukama. Jeho neutichající láska a víra je však daleko silnější než všechna selhání, nenávist i samotný Excalibur“, popisuje ústřední roli Gonda.Populární muzikál, pro který hudbu složil renomovaný český muzikant, rocker a skladatel Michal Pavlíček, libreto napsal Karel Steigerwald a otextovali jej Vlastimil Třešňák s&nbsp;Janem Saharou Hedlem v&nbsp;roce 2003 poprvé uvedlo pražské divadlo Ta Fantastika. V&nbsp;průběhu let se v&nbsp;něm objevily herecké a zpěvácké osobnosti, jako např. Kamil Střihavka, Daniel Hůlka, Michael Kocáb nebo Lucie Bílá.Co motivovalo divadelního režiséra Jiřího Seydlera (DAMU, nyní Slezské divadlo v&nbsp;Opavě) k tomu, aby si vyzkoušel tuto látku&nbsp;ve spojení se studenty JAMU? K&nbsp;propojení muziky a divadla měl už v minulosti blízko a vzpomíná: „Existuje taková fráze o návratu ke kořenům. Když jsem před lety absolvoval DAMU s&nbsp;naší vlastní dramatizací Škvoreckého Miráklu, byl jsem zároveň členem „punk“ rockové kapely Starý hadry (za dva roky jsme ji přejmenovali na Chinaski). Muziku mám tedy s&nbsp;divadlem propojenu velice na těsno! Zkusil jsem si tedy, nakolik jsem zestárnul, zešedl a zkonzervativněl. Výsledek ať posoudí divák, ale mě práce na Excaliburu strašně bavila, zkoušení bylo s&nbsp;Jamáky úžasně energické a obohacující. Ostatní uvidíme až po premiéře, říká ke své práci na muzikálu Seydler.Choreografii k rockově, ale i popově, až baladicky laděným písním si vzal na starosti tanečník, choreograf a pedagog JAMU, David Strnad. „Jako choreografa mě zajímá každá práce, kterou mohu dělat se studenty JAMU. A to jak se studenty, které jsem pedagogicky vedl a do určité míry je připravoval na svůj styl práce, tak i se studenty, se kterými se při práci na inscenaci setkávám poprvé. Mojí ambicí je, aby pohyb či tanec měl v daném díle smysl a podporoval či posouval děj. Současně aby interpretům slušel, byl pro ně překonatelnou výzvou a v neposlední řadě je i bavil“, uvádí na konto spolupráce Strnad.Divákovu pozornost si mimo jiné jistě získá netradiční pojetí kostýmů, jenž pro představení připravila studentka čtvrtého ročníku scénografie, Ester Hradilová, která se nezdráhala využít pro ně běžných předmětů, jako vysavače, struhadla, plyšového medvídka, počítače apod.„Možnost takto recyklovat rozbité nebo staré věci mě těšila ze všeho nejvíc. Potom se ale jako scénograf musíte prát s&nbsp;děrováním pneumatik, hadic a připevňováním kousků základní desky počítače k&nbsp;látkám, a modlit se, aby to fungovalo,“ prozrazuje k&nbsp;výrobě kostýmů Hradilová.Po boku studentek a studentů muzikálu se v&nbsp;rolích rytířů kulatého stolu a artušovské družiny představí také studenti 3. ročníku činoherního herectví.Příběh o boji dobra se zlem, naplněný energickými i romantickými melodiemi, mohou zájemci navštívit v Divadle na Orlí v&nbsp;premiéře od 18. dubna v&nbsp;19:00 a v řadě následujících repríz, např. 19., 20. či 21. dubna.Veškeré termíny a vstupenky k&nbsp;zakoupení naleznete na webu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://goout.net/cs/laska-krev-excalibur/szwsqcu/">GoOut Brno</a>.Tvůrčí tým s&nbsp;jeho kompletním obsazením&nbsp;najdete <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://divadlonaorli.jamu.cz/laska-krev-excalibur/">ZDE</a>.&nbsp;<component-embed-media src="https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/9vUIcuXhZ5FuBOHt5lx8PEchl8ycDRId" alt="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Foto: Tereza OndryášováTiskový mluvčí: Mgr. Radoslav Pospíchal,&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:pospichal@jamu.cz">pospichal@jamu.cz</a>, mob.: 774&nbsp;896&nbsp;292.